|
|
Androgeneze
Kočová, Helena ; Honys, David (vedoucí práce) ; Kocábek, Tomáš (oponent)
(česky) Androgeneze v rostlinné říši je zajímavý jev, kdy je nový jedinec regenerován ze samčího gametofytu. Mající gametofytický, tedy haploidní počet chromozomů, tyto rostliny mají potenciální využití jak ve výzkumu, tak i pro tvorbu nových genotypů. Zdvojením genetické informace se totiž získají kompletně homozygotní rostliny, které mohou být použité ke šlechtění. Mikrospory zároveň představují unikátní systém pro studium totipotence, buněčné proliferace, diferenciace i embryogeneze. Nicméně u mnohých významných plodin a zároveň i u některých modelových rostlin nebyla technologie androgeneze dosud efektivně zvládnutá. Cílem této bakalářské práce je shrnout známé vědomosti o androgenezi, od historického kontextu až po nejnovější poznatky, včetně metod tvorby, průběhu vzniku, komplikací a nakonec též možného využití získaných dihaploidních rostlin. Klíčová slova: androgeneze, samčí gametofyt, mikrosporová embryogeneze, pyl, totipotence, buněčná diferenciace, stres, haploid
|
|
|
Androgeneze a její využití pro účely vzdálené hybridizace bramboru
Suková, Eva ; Sedlák, Petr (vedoucí práce) ; Matiska, Pavel (oponent)
K významné součásti šlechtitelských programů patří produkce homozygotních linií. Indukovaná androgeneze v prašníkových, pylových a mikrosporových kulturách je považována za nejúčinnější a nejčastěji používanou metodou vhodnou pro tvorbu těchto rostlin. Princip indukované androgeneze spočívá v přeprogramování gametofytické cesty mikrospor na sporofytickou působením fyzikálních nebo chemických faktorů na celé květenství, poupata nebo izolované prašníky.
Základní roli při determinaci androgeneze in vitro hraje genotyp dárcovské rostliny a vývojová fáze pylu. K obvyklým faktorům patří nízká nebo vysoká teplota, centrifugace, vysoká vlhkost, vodní stres, oxidativní stres, osmotický tlak, změna hladiny endogenních růstových látek, přenos prašníků z anaerobního do aerobního prostředí, hladovění, použití kolchicinu, působení těžkých kovů.
Cílem této práce bylo navržení a ověření metodiky pro realizaci indukované androgeneze u brambor. Dosažené výsledky našeho experimentu nejsou jednoznačné a jen naznačují určité trendy a hypotézy. Nejvhodnější poupata pro prašníkovou kulturu mají velikost 2-3 mm. Je vysoce pravděpodobné, že koncentrace sacharózy v MS médiu neměla vliv na indukci kalusů. Na proces indukované androgeneze měl zřejmě největší vliv genotyp testovaných hybridů. Vliv médií bez ohledu na vliv genotypu na tvorbu kalusů byl statisticky prokázán, testování shody četnosti kalusů mezi kombinacemi médií chí-kvadrát testem prokázalo významné rozdíly. Kalusy byly převedeny na regenerační médium, ale k organogenezi zatím nedošlo.
V závislosti na dosažených výsledcích lze konstatovat, že navržena metodika je vhodná minimálně pro odvození kalusů.
|
|
|
Využití transgenních linií ječmene SCLW-GP-PHYA ve šlechtění
Hanáková, Marie
F1 generace, získaná hybridizací transgenních linií sladovnického ječmene SCLW-GP-PHYA s krmnými odrůdami ječmene Azit, Heris a Tocada, byla vytvořena za účelem přenosu transgenu phyA, exprimujícího mikrobiální fytázu. U 107 hybridů F1 generace, kde byla použita krmná odrůda Azit jako samčí rostlina, byl ověřen hybridní původ pomocí SSR EBmac0603. U 27 jedinců byl potvrzen hybridní původ a ve 23 případech byla pomocí PCR zjištěna přítomnost transgenu phyA. Na základě měření aktivity fytázy v obilkách F1 generace, která byla nižší ve srovnání se samčími transgenními liniemi, ale vyšší než u samčí krmné odrůdy Azit. U F2 generace bylo pozorováno fenotypové štěpení ve velikosti rostlin, délce klasu a velikosti zrna. Pozitivní rostliny, které obsahovaly transgen phyA byly použity pro stabilizaci genu a získání homozygotních jedinců metodou androgeneze. Bylo kultivováno 4834 prašníků, z kterých regenerovalo 54 zelených rostlin a 148 albikátních rostlin. Transgen phyA byl pomocí PCR zjištěn u 33 zelených (61,6 %) a 2 albikátních rostlin (1,4 %). Metodou průtokové cytometrie byl hodnocen stupeň ploidie u 54 regenerantů, z kterých bylo 42 dihaploidních (77,7 %), 6 haploidních (11,1 %), 4 tetraploidní (7,4 %) a 2 triploidní (3,7 %). Dále byla provedena reciproká hybridizace, kdy krmné odrůdy byly použity jako samičí rostliny a transgenní linie ječmene SCLW GP-PHYA jako samčí rostliny. Bylo získáno 10 hybridních rostlin F1 generace, u 8 z nich byla pomocí PCR prokázána přítomnost transgenu phyA.
|
host ::
RSS.